Lužicko - sokolovské krajinné paralely

Olbersdorfer See
srovnání lužické a sokolovské hnědouhelné důlní krajiny

Těžební krajina je jedním z nejtypičtějších rysů krajiny Sokolovska, ale i celých západních a severozápadních Čech. Těžba hnědého uhlí po sobě zanechává hluboké, členité jámy, které jsou v zápětí zatápěny, revitalizovány, všelijak zanášeny a přetvářeny, aby opět budily pocit plnohodnotné krajiny, ve které se nejen lidé cítí zase dobře. Málokde se to však povede – inženýrská krajina na většině vytěžených území je toho důkazem a pocit beznaděje z výsledků často nesdílejí jen místní lidští obyvatelé, ale i spousta rostlinných i živočišných druhů, které v holých, geometrických prostorech nenacházejí vhodné biotopy. Přitom citlivější přístup je možný a  - na územích nedaleko českých hranic – již delší dobu aplikovaný.

Dobrým shrnutím takových inspirací je kniha Krajina z druhé ruky od teamu brněnských architektů (více na jejich facebookové stránce zde: https://www.facebook.com/secondhandlandscapes/). Jedním z popisovaných míst je i jezero Olbersdorfer see (https://goo.gl/RW1za1), rozkládající se na okraji německého města Zittau (Žitava) nedaleko česko-polsko-německého pomezí. Těžba hnědého uhlí zde byla ukončena poměrně nedávno, přesto je dnes jezero a jeho okolí pestrým, biologicky hodnotným územím s originálně řešeným industriálním parkem a  - z větší části  - pozvolnými, členitými břehy. Břehy jsou zčásti využívány jako rozsáhlá přírodní nudistická pláž, malý úsek je designován jako dlážděná promenáda s přímým přístupem k vodě. Linie zástavby přímo navazuje na okraj bývalého lomu, a tak je jezero organicky napojeno na strukturu sousedního města.

O 20 kilometrů dál na sever se opět při hranicích s Polskem leží jezero Berzdorfer See (https://goo.gl/U2N7DH): rozlohou dvojnásobek sokolovského jezera Medard a cca dvacet let po vytěžení poslední tuny hnědého uhlí představuje dnes zásadní, cenný biotop nejen jako zastávka tažných ptáků, ale ukázku toho, co se stane s důlní krajinou po ukončení těžby bez dalších zásahů člověka. Téměř třetina je chráněna jako rezervace „Rutschung P“ (https://www.sachsen-lausitz.de/goerlitz/naturschutzgebiet-rutschung-p.html), vyhlášená právě jako bezzásahová zóna ponechaná spontánní sukcesi a erozním procesům. Zbytek okolí jezera využívá v krajině „volně dostupný“ mezistupeň mezi upraveným parkem a hustou „novou divočinou“, tvořenou mosaikou samovolně vznikající lesní krajiny a prořezávaných, otevřených úseků. Opět, břehy jezera jsou pozvolné, s úmyslně vytvořenými zákoutími tvořenými vytěženými bludnými balvany a ostrůvky rákosu. Příjemné, bohaté území, kdy se z prašné industriální pouště stala ve všech směrech atraktivní krajina. Dokážeme to také?

 

 

zěžební krajina, hnědé uhlí, lom, lužice, sokolovsko

Berzdorfer See: jednoduše vytvořené, zajímavé zákoutí s bludnými balvany a ostrůvky rákosu

bludné balvany, lužice, jezero, berzdorfer see

Berzdorfer See: místo zaniklého kostela, označené kamennou sklupturou

Berzdorfer See

Olbersdorfer See: březový háj s brutalistickými betonovými lavičkami

Olbersdorfer See

Olbersdorfer See: výrazné označení čela historické těžby uhlí

Olbersdorfer See

Olbersdorfer See: využití vysloužilé těžební techniky v interiéru industriálního parku

Olbersdorfer See