Přednáška o vietnamské a mongolské minoritě v Aši

školení Vietnam a mongolsko
Nemluvíte mongolsky ani Vietnamsky? Pokud byste pracovali na některém z úřadů v Aši, kde žije početná mongolská a vietnamská menšina, můžete to potřebovat. Nebo alespoň tlumočníka – a povědomí o tom, jak takové tlumočení funguje.

50.2238827, 12.1950127

Některé mongolské a vietnamské rodiny, které v Aši pracují, neumí česky. Jednoduše se to nestačí naučit: Po krátké zkušenosti s českými továrnami totiž často rychle odchází do Německa.

Na jednání s některými úřady si tak berou známé nebo rodinné příslušníky, kteří česky umí. Ti ale někdy zjevně překládají něco úplně jiného, než co jim úřednice říkají – anebo rovnou odpovídají za rodinu. Proč? Kvůli takovým situacím požádali Ašané pracující ve školství a sociálních službách o školení o mongolské a vietnamské kultuře.

Za nesrovnalostmi při tlumočení nestojí zlá vůle ani organizovaný zločin, ale kulturní odlišnost. Mezi Mongoly není zvykem rovnou sdělovat zlé zprávy. Ty je ze slušnosti nutné upravit na pozitivnější nebo společensky přijatelnější verzi. Tlumočníci nechtějí nikoho poškodit, jen se chovají zdvořile – podobně jako Brit v nesnázích, který na „how are you?“ s jistotou odpoví, že výborně.

„Něco podobného se děje třeba v mongolských školách,“ vyprávěla na ašské radnici mongolská lektorka Otgon-Erdene Erdenebat. „Pokud žák zaspí, nemůže učiteli říct, že zaspal. Místo toho svůj pozdní příchod omlouvá zjevně smyšlenými, ale zásadními důvody. A učitel ví, že skutečnost je jiná – ale omluvu přijímá. Pokud by žák řekl, že zaspal, snižovalo by to učitelovu autoritu, bylo by todle mongolských měřítek nezdvořilé.“

Posluchačům pak odpověděla i na další otázky z každodenní praxe. Mongolské předškolní děti nebývají zanedbávané ani nevychované. Pokud tak v českých poměrech náhodou působí, je to proto, že pro Mongoly jsou děti darem z nebes – a proto je jim v raném věku všechno povoleno, výchova začíná až šestým rokem života.

Stejně jako vietnamští rodiče mají naopak větší autoritu než v současné české společnosti. Na rozdíl od vietnamské kultury ale dětem nezakazují sňatky podle vlastního uvážení, takže existuje mnoho smíšených, česko-mongolských manželství.

Jak řekla vietnamská lektorka Marie Pham, vietnamští rodiče mají zcela zásadní vliv na to, koho si jejich děti vezmou. Sňatky bývají i velmi dlouho domluvené. Děti své rodiče poslouchají takřka celý život, ale jakmile rodiče zestárnou, přebírají absolutně péči a odpovědnost za rodiče děti.