Zelený pás Evropy - European Green Belt

Krajina bývalé železné opony jako biologický a historický unikát.

50.238209493152, 12.114819288254

Železná opona rozdělovala po několik desetiletí západní a východní Evropu dost nekompromisním způsobem: ploty, dráty a samopaly zabíjely nebo mrzačily uprchlíky z komunistické diktatury. To, že skrze ploty suverénně procházela zvířata, ovšem nikoho neznepokojovalo: většinou ladem ponechané hraniční pásmo se postupem času proměňovalo v pestrou mosaiku biotopů a zbytků kulturní krajiny, rostla biodiversita  a migrace drobných savců a ptáků východoevropské armády nezajímala. 

Po pádu železné opony byla odstraněna větší část vojenské infrastruktury, zmizely ploty a ostnaté dráty, ale pás vysídlené, pouze armádou obývaná krajiny zůstal: někde jen poměrně úzký, jinde (například na českém území) místy i několik kilometrů široký, tvořený často složitějšími soustavami průseků a "falešných hranic". 

Krom dodnes existujících bizarních úseků krajiny (dlouhé rovné průseky, zbytky vojenských bunkrů a podobně)  lze na většině tohoto úzkého, dlouhého pásu spatřit to, co je v okolní, často intenzivně zemědělské krajině často vzácností: téměř sedmdesát let starou "divočinu" (samozřejmě nejde o divočinu v pravém slova smyslu), kterou donedávna poměrně nerušeně využíval značný počet živočišných i rostlinných druhů jako refugium a dálkovou migrační trasu. 

Již před pádem Východního bloku prokázaly ornitologické studie značnou biologickou hodnotu hraničního pásma (a dokonce vedly poměrně bizarní spolupráci východoněmeckých a západoněmeckých ornitologů); po otevření hranic pak došlo poměrně rychle k vytvoření projektu "Zeleného pásu" na půdorysu bývalé železné opony. Společná ochrana pohraniční přírody byla jedním z prvních společných počinů států na bývalé západo-východní hranici a posvětili ji i některé velmi významné osobnosti, jako například Michail Gorbačov (https://goo.gl/S33uRS).

Ašsko - Chebská část Zeleného pásu dnes, mimo chráněná území, nepožívá žádný zvláštní ochranný status a velká část často unikátních biotopů, vázaných na sekundární bezlesí, zaniká. Zaniká i stará kulturní sudetská krajina a kuriózní, biologicky velmi hodnotné úseky vázané na citlivé, promyšlené hospodaření. Mohla by pomoci spolupráce s našimi německými sousedy?

Projekt Zeleného pásu Evropy dnes zastřešuje organizace European Green Belt (http://www.europeangreenbelt.org/); spolupracuje s dvaceti státy napříč evropským kontinentem a sdružuje téměř 120 organizací. Z původního čistě ochranářského výzkumu se stal mnohovrstevný projekt, věnující se všem aspektům krajiny bývalé Železné opony (poměrně vyčerpávající informace jsou zde: https://goo.gl/HjaQpk). Máme štěstí, že dvě z našich výzkumných lokalit (Ašsko a Slavkovský les) jsou součástí jádrové zóny Zeleného pásu, ačkoliv je těžiště aktivit na německé straně a u nás jich probíhá pouze minimum. Což je škoda; v nedalekém Norimberku sídlí centrála středoevropské části projektu (http://www.erlebnisgruenesband.de/en/startseite.html). Její personál je velmi přátelský a nakloněný spolupráci s českou stranou, zejména na Ašsku a Sokolovsku. Stačí jen začít spolupracovat.

 

european green belt,iron curtain, železná opona, Zelený pás Evropy
Štítky